(Publikováno již r. 2014 měsíce března)
Život se vyklubal v nevěrnou mrchu se kterou, nikdy nemůžeme tušit, kdy se vypaří. Všichni kolem nás se stávají naplnění právě jí, i když nás i sami sebe přesvědčují o opaku. Neustále se skrývají, někam utíkají, maskují a hrají si na někoho kým nejsou. Jejich potemělé tváře s kruhy pod očima jsou plné vznětlivého ohně, pro který stačí jedna nepatrná jiskřička a panoval by chaos. Lidé se stávají statečnějšími a bojovnějšími. Nehledí na zbraně protiútočníka a vrhají se střemhlav proti němu holýma rukama. Nepřemýšlí nad nad následky, chtějí konat. Ale už netuší zda dobro či zlo.
Nikdo není hoden soudit chování druhého. Jak se říká, nepřišli jsme na svět s návodem na život. Kdyby tomu tak přeci jen bylo, svět by se stal nudným a každý z nás by žil bohatě a úspěšně. Neznali by jsme onu odvrácenou stranu, kterou musíme poznat, aby nám bylo jasné, proč vykonávat ono lepší, lepší z každého individuálního pohledu.
Život se vyklubal v nevěrnou mrchu se kterou, nikdy nemůžeme tušit, kdy se vypaří. Všichni kolem nás se stávají naplnění právě jí, i když nás i sami sebe přesvědčují o opaku. Neustále se skrývají, někam utíkají, maskují a hrají si na někoho kým nejsou. Jejich potemělé tváře s kruhy pod očima jsou plné vznětlivého ohně, pro který stačí jedna nepatrná jiskřička a panoval by chaos. Lidé se stávají statečnějšími a bojovnějšími. Nehledí na zbraně protiútočníka a vrhají se střemhlav proti němu holýma rukama. Nepřemýšlí nad nad následky, chtějí konat. Ale už netuší zda dobro či zlo.
Nikdo není hoden soudit chování druhého. Jak se říká, nepřišli jsme na svět s návodem na život. Kdyby tomu tak přeci jen bylo, svět by se stal nudným a každý z nás by žil bohatě a úspěšně. Neznali by jsme onu odvrácenou stranu, kterou musíme poznat, aby nám bylo jasné, proč vykonávat ono lepší, lepší z každého individuálního pohledu.
Věrnost vyprchala s dobou. Není to v lidech, ale v oné době. Lidstvo je stále stejné, jen prostředí se mění. Nejsme věrní ani našemu povrchnímu oblečení a požadujeme mladší, módní kousky. Nechceme zkušenost papírových knih, toužíme po e-knihách, které nosí ještě plenky. Čistíme vše kolem nás, jsme alergičtí na smítka prachu, že v samém zápalu honby za upravenějším přehlídneme skvost, který je zanesen prachem času a smutku.
Neuznáváme autority. Proč? Onou autoritou se na povrch dnes může stát každý hlupák. Ale skutečnou autoritou se člověk rodí, nelze se toto učit. A tak snad máme právo si v našich hlavách vybrat, kdo se stane pro nás oním mocným.
Lepíme dohromady nesmyslné s nemyslitelným. Tvoříme šílenou životní abstrakci, která je pouze parodií.
Nedokážeme být věrní ani svému sedátku v parku. Jó, když svítí sluníčko to ano, to by nám šlo. Ale co když přivane sníh, vítr nebo déšť? Stávají se z nás lehkomyslní nevěrníci.
A co se stane, když potkáme něco co nám nedá spát? Něco čemu chcete být věrní ve všem onom méně hezkém? Pak o sobě přemýšlíte jako o cvokovi, protože to podle vás není možné. Dobré se stává podezřelým. Hledáte kličky, aby jste mohli spadnout do stavu předešlého, protože tam již víte, co můžete očekávat.
Nebuďte ale blázny.
Vyplouvá pravděpodobnost, že jste začali mít rádi. Objevila se láska, která netouží po ničem na oplátku.
Žijme bez splátek a dluhů.
Žádné komentáře:
Okomentovat